Velikonoce jsou jedním ze svátků, jejichž počátky sahají do nejzazší minulosti, a které se slaví po celém světě. Nejčastěji se spojují s křesťanskou tradicí, oslavující Ježíšovo vzkříšení, ale do velikonočních zvyků pronikly i takové, které s křesťanstvím nemají co dělat.
Ani letos si neužijeme Velikonoce tak plně a se vším všudy, jak jsme zvyklí. Zejména návštěvy a koleda se asi konat nebudou. Ale i doma v rodině se může konat barvení vajec, výroba kraslic, pomlázka a polévání vodou. Pojďme si tedy alespoň ukázat pár velikonočních zvyků, které se u nás zatím třeba nevžily. Jak se tedy Velikonoce slaví ve světě?
Česko, Slovensko, Polsko a další Slované
V Česku a u našich sousedů máme zvyky podobné, ne-li stejné. Neodmyslitelně k nim patří barvení vajíček a výroba kraslic. Prezentuje se to jako oslava nového života a vůbec jara, ale vejce mají spíše vztah k pohanským rituálům plodnosti.
S plodností souvisí i mrskání děvčat pomlázkou nebo vrbovým proutím. Někdy je to doprovázeno slovy: „Abys nám neuschnula.“ Jde samozřejmě opět o zajištění plodnosti. Mladá děvčata si tak měla zajistit, že se vdají. Odpovědí děvčat je pak polévání chlapců vodou – důkaz, že dívky opravdu neuschly.
Pečení beránka má už opravdu křesťanské kořeny. Připomíná obětní smrt Ježíše. Ale odkaz na beránka sahá až k Mojžíšovi a osvobození Izraelitů z Egypta. Ti si totiž tuto událost měli každoročně připomínat slavností Pesach, při které se připravoval právě pečený beránek.
Kdo se těšil na malování vajec, ten si jich stejně jako vloni, ani letos kvůli pandemii moc neužije. Malujete ale rádi? Tak co třeba strávit Velikonoce v bezpečí domova a užít si malování podle čísel? Motivů, které se k jaru a Velikonocům hodí, najdete na Zuty dost a dost – mláďata, květiny, jaro.
Spojené státy americké a Velká Británie
V Americe je tím hlavním dnem neděle a ne pondělí. Je to den plný radosti, her a pikniků. Jeho hlavní součástí je hledání vajíček, které velikonoční zajíček poschovával. Děti je musí všechna najít a posbírat. Aby to bylo pro děti více motivující, jsou to čokoládová vajíčka.
Norsko
Norsko přistupuje k Velikonocům opravdu originálně – řeší zločiny. Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy. Ne jinak tomu je v novinách. Samozřejmě také vychází mnoho detektivek a kriminálek ve formě knih. V těchto dnech jsou dokonce i krabice od mléka potištěny detektivními příběhy.
Tato tradice je celkem mladá – byla zahájena v roce 1923, kdy tamní vydavatel knih propagoval svůj nový kriminální román na předních stránkách novin.
Řecko
Symbol plodnosti čili vejce se objevuje i u řeckého vánočního zvyku: vajíčková bitva. Je to tak – na Velikonoce se členové rodin zapojí do velké vajíčkové bitvy. Běhá se po celém domě a jeden po druhém házejí vejce s cílem rozbít je o soupeře.
Je to velká legrace hlavně pro děti, které tak mohou beztrestně „ulovit“ své rodiče syrovým vejcem.
Finsko
Další severská země a další zajímavé zvyky. Na Velikonoce je to jako maškarní průvod čarodějnic. Děti v maskách a šálami kolem hlavy chodí ulicemi, recitují básničky a koledují. Za odměnu dostanou nejčastěji čokoládová vejce.
Nesou při tom také svazky vrbových větví zdobené peřím. Ty představují košťata, na kterých čarodějnice létají. Cílem je odehnat zlé duchy a čarodějnice, které létají kolem na koštěti mezi Velkým pátkem a Velikonoční nedělí.
Irsko
V Irsku naopak berou Velikonoce opravdu vážně. Na Velký pátek se nesmí zabíjet žádná zvířata, ani rybařit. To kvůli Ježíši, Božímu beránkovi. Nesmí se také zpracovávat žádné dřevo, a to ani jím topit. To zase z úcty k utrpení, které Boží syn zažil na dřevěném kůlu.
Vejce, která slepice ten den snesou, se označí křížem a každý by měl alespoň jedno takové sníst.
Florencie
Velikonoční zvyky se liší nejen v různých zemích, ale dokonce i město od města.
Obyvatelé Florencie pořádají slavnost Scoppio del Carro neboli „výbuch vozu“. Krásně ozdobený vozík plně naložený rachejtlemi a petardami jede ulicemi města. Účastníci představení jsou oblečeni do dobových kostýmů a vůz dovezou až před katedrálou Santa Maria del Fiore.
Samotný arcibiskup slouží velikonoční mši a během ní zapálí roznětku raketky, kterou po lanku pošle až do vozíku a spustí ohňostroj. Původ tohoto zvyku, jehož účelem je zajistit zemi bohatou úrodu a štěstí, sahá až do období první křížové výpravy.
