Mezinárodní den boje lékařů za mír se připomíná každý rok 6. srpna. Už jste o něm někdy slyšeli? Připravili jsme pro Vás článek z lékařského prostředí, ve kterém se dozvíte spoustu zajímavostí o hrdinech, kteří se jen tak ničeho nezaleknou. A jelikož jsme velcí fandové všech zdravotníků, poslali jsme jim malý dárek, obrazy malování podle čísel. Podívejte se na to, jaký měly naše produkty úspěch v brněnské porodnici. Vyzkoušejte jejich terapeutické účinky i Vy!
Proč byl vyhlášen Mezinárodní den boje lékařů za mír
Mezinárodní den boje lékařů za mír se začal slavit roku 2000. Na 6. srpna připadá proto, že v tento den byla v roce 1945 na japonské město Hirošima svržena jaderná bomba. Tento krok měl přimět Japonsko ke kapitulaci ve 2. světové válce, ve které stáli na straně Hitlera.
Šlo o odplatu za zničení americké základny Pearl Harbor, kterou Japonci srovnali se zemí. O pár dní později Američané svrhli ještě jednu atomovou bombu, a to na město Nagasaki. Ač tyto útoky přiměly Japonsko ke kapitulaci, důsledky byly strašné. Na druhou stranu to ale přispělo k definitivnímu konci krvavého konfliktu, který stál životy miliony nevinných lidí.
Hirošima byla po náletu v katastrofálním stavu. Většina budov byla srovnaná se zemí a na místě byla spousta mrtvých. Zraněných bylo tolik, že je brzy nebylo čím ošetřovat a ani pro ně nebylo v nemocnicích místo. Byli to právě lékaři, záchranáři, sestřičky a také dobrovolníci, kteří do oblasti zasažené katastrofou opět vnesli světlo a naději. Pomáhali, jak se dalo. A to i tehdy, když došel materiál.
Mezinárodní den boje lékařů za mír připomíná hrdiny, kteří pomáhali a zachraňovali ostatní tam, kde to bylo nejvíce potřeba. A to přesto, že tímto rozhodnutím sami sebe vystavili nebezpečí. Jak jistě víte, pobyt v oblasti zasažené radiací se může postiženým stát osudný. Proto mnozí, kteří tehdy v Hirošimě pomáhali, posléze zemřeli na nemoci z ozáření. U dalších se zase po čase začaly projevovat nemoci a neduhy, které je trápily už po celý zbytek života.
Bohužel, Hirošimou to neskončilo. Také dnes neustále probíhají válečné konflikty, kde lékaři a další zdravotnický personál či dobrovolníci každý den nasazují životy, aby pomohli ostatním. A nejen válečné konflikty, ale také přírodní katastrofy nebo epidemie.
I to jsou svým způsobem bojiště, kde zápasí s časem, nedostatkem materiálu a špatnými podmínkami. Oni to ale tak nevnímají. Chápou to tak, že prostě jen dělají svou práci tam, kde je jich nejvíce potřeba. Jsou to tedy hrdinové v pravém slova smyslu.
Mezinárodní den boje lékařů za mír se sice připomíná na den svržení atomové bomby na Hirošimu, ale není to jen o této události. Celý tento den je o neohrožených zdravotnících, kteří bojují za životy ostatních právě teď, v současnosti. Připomíná lidem, že lékaři jsou nepostradatelní. Měli bychom na ně tedy být hrdí, a především jim jejich práci neztěžovat.
Nejznámější organizace z první linie
Lékaři bez hranic jsou patrně nejznámější organizací, která operuje ve válečných oblastech. Jedná se o neziskovou organizaci, která poskytuje péči nejen ve válečných oblastech, ale také v místech s epidemiemi a po přírodních katastrofách.
Sídlí ve Švýcarsku a byla založena v roce 1971. Operuje ale celosvětově. Kromě lékařů, porodních asistentek a sester sdružuje také obrovské množství dobrovolníků, kteří nemají zdravotnické vzdělání, přesto pomáhají (např. s logistikou, fundraisingem atd.). Z českého prostředí zřejmě budete znát chirurga Tomáše Šebka, který pro Lékaře bez hranic pracuje a vydal již několik knih, kde popisuje riskantní mise, kterých se zúčastnil.
Lékaři bez Hranic jsou proslulí především rychlostí. Na místě bývají jako první. Jsou skvěle organizovaní a dokážou efektivně řešit všemožné kritické situace. Pozornost široké veřejnosti si vysloužili především díky pomoci obětem režimu Rudých Khmerů v Kambodži a Thajsku a při občanské válce v Libanonu. V současnosti pomáhají například v Jemenu, Jižním Súdánu nebo Afghánistánu.
Zdravotnickou péči v prvních liniích poskytuje také Červený kříž. I ten funguje především na dobrovolné činnosti. Sídlí v Ženevě a byl založen již v roce 1864. Heslem této organizace je Milosrdenství mezi zbraněmi, což mluví samo za sebe.
Stejně jako Lékaři bez hranic pomáhají i oni léčit a zachraňovat životy v těch nejnebezpečnějších oblastech. Navíc ale poskytují i širší humanitární pomoc, tak například v oblasti školství či sociálního zabezpečení. Červený kříž má v muslimských zemích podobu Červeného půlměsíce, v Íránu je to zase Červený lev se sluncem a v Izraeli Červená Davidova hvězda. Tato organizace má na kontě 3 Nobelovy ceny za mír a proslavila se především hrdinnou pomocí během 1. světové války.
Pozornost médií a veřejnosti získala také organizace dobrovolných záchranářů tzv. Bílé přilby. Bílé přilby se aktivizovaly během stále probíhajícího konfliktu v Sýrii, konkrétně při bojích o Aleppo a Idlib. Pomáhaly v nejvíc zasažených oblastech, vyprošťovaly civilisty ze sutí a poskytovaly lékařskou pomoc. A to přesto, že všude okolo nich vybuchovaly bomby.
Zajímavosti o lékařích, o kterých jste ještě určitě neslyšeli
- Polští medici Evžen Lazowski a Stanislav Matulewicz zachránili 8000 židů během holokaustu.
- Nejstarší písemný doklad o lékařství pochází z 18. st. před Kristem z Chammurapiho zákoníků.
- První profesionální lékaře byste našli ve starém Egyptě.
- Až do roku 1800 doktoři nenosili bílé pláště.
- Aby doktor Barry J. Marshall dokázal, že bakterie mohou způsobovat žaludeční vředy, úmyslně se jimi nakazil a následně se sám vyléčil antibiotiky. Za tento husarský kousek obdržel roku 2005 Nobelovu cenu.
- První transplantace jater proběhla v roce 1967, ve stejném roce jako první transplantace srdce.
- Roboti už umí odstranit měkkou tkáň z těla pacienta (svaly, kůže atd.), a to zcela bez asistence doktora.
- Leonid Rogozov byl jediný doktor při expedici na Antarktidu. Bohužel ho během pobytu na nejchladnějším kontinentu překvapil akutní zánět slepého střeva. Vzhledem k situaci si ho musel okamžitě vyoperovat, a to docela sám vlastníma rukama. Nic jiného mu totiž nezbylo.
- Plastická chirurgie, tak jak ji známe dnes, se zrodila během 1. světové války.
První linie není jen ve válce
Bojiště, do kterých se lékaři vydávají, může mít různé podoby. První linii jsme si vždy představovali především uprostřed litých bojů. Během koronavirové epidemie se ale o první linii hovořilo v souvislosti s nemocnicemi, které čelily náporu covidových pacientů. O tom, že šlo o boj stejně náročný a nebezpečný, nemá nikdo pochyby.
Lékaři, sestřičky, záchranáři, další zdravotnický personál, studenti a dobrovolníci, na ty všechny bychom si během Mezinárodního dne boje lékařů za mír měli vzpomenout. Protože i oni odsunuli vše stranou, zapomněli na vlastní pohodlí a starali se o nemocné uprostřed epidemie, která stále není bezpečně za námi. Vzpomeňte si na tyto hrdiny letos 6. srpna! Buďme rádi, že je máme.
My jsme za naše lékaře, sestřičky a další zdravotnický personál moc vděční. I když se vše v okolí zavíralo a všichni jsme se báli, především tedy zpočátku epidemie, oni šli každý den do práce a zachraňovali životy. I když to pro ně mohlo být nebezpečné. Chtěli jsme jim nějak poděkovat za jejich obětavost a pomoc. A také jim trochu zvednout náladu. A tak jsme jim poslali malou pozornost – několik obrazů malování podle čísel.
Musíme říct, že jsme byli velmi překvapeni pozitivní zpětnou vazbou. Personál Gynekologicko-porodnické kliniky ve FN Brno měl z dárečků velkou radost. Aby také ne. Malování podle čísel je skvělá relaxační činnost. Při malování se odreagujete od stresu, zapomenete na starosti a užijete si chvilku pohody jen sami se sebou. Navíc Vám pod rukama vznikne originální obraz, který bude dělat radost nejen Vám, ale i všem okolo.
Věděli jsme, že zdravotníci poslední rok zažívali pěkně perné chvilky. Potřebovali se uvolnit jako sůl. A my jsme se jim trefili do noty! Obrazy si vymalovali sami zaměstnanci a ozdobili jimi zdi oddělení. Tam se díky nim usmívají nejen sestřičky a doktoři, ale i pacienti. Prostory nemocnice hned působí veseleji a příjemněji. Jsme moc rádi, že naše produkty pomáhají vytvářet lepší atmosféru. Avšak bez úžasného personálu by to nebylo možné!
Největší úspěch měl motiv se vzácným bílým tygrem a mládětem. Skvěle do prostoru porodnice zapadl. Navíc – kdo by neměl slabost pro malého tygříka v obětí vlastní maminky. Tento obraz by se vyjímal i v dětském pokoji nebo ložnici každé maminky. Sestřičky byly překvapeny, jak jim to šlo od ruky a jak si u jeho malování pěkně odpočaly a odreagovaly se. Malování podle čísel totiž není nic těžkého. Právě naopak, u kreativních činností se relaxuje nejlépe.
Pokud by Vás zajímaly i další motivy maminek s dětmi, tak právě pro Vás jsme přichystali obraz Matka se synem. Je v lehkém etno stylu s kontrastními barvami, a tak bude pěkně vypadat v tmavší i světlejší místnosti. Pokud jste i Vy propadli šátkům na nošení dětí, tento obraz Vám doma nesmí chybět.
A ještě jedna šelmička si našla své místo v porodnici. Tentokrát lev s majestátní hřívou. A protože barev není nikdy dost, i on jich má na sobě hned několik. I Vy můžete zahnat nudu a stres s tímto obrazem a povznést atmosféru u Vás doma. Najdete ho v naší nabídce, společně se spoustou dalších motivů na různá témata.
A ještě jednou umělecky nadané trio, které se zasloužilo o výzdobu nemocnice veselými obrazy. Vrchní sestra Renata Báčová, Maria Slychko a Martina Baďurová. Bez Vaší energie a elánu by nemocnice nebyla tím, čím je!
Děkujeme všem zdravotníkům za jejich práci. Vzpomeňte si na ně 6. srpna i Vy!