Mezinárodní den původního obyvatelstva je významný den, během kterého se připomíná, proč jsou domorodé kmeny důležité. Co vlastně o původních obyvatelích zemí a kontinentů víte? Připravili jsme pro Vás článek, kde se o nich dozvíte vše důležité, včetně několika zajímavostí. Přidali jsme také tipy pro fanoušky indiánek, a to nejen na filmy, ale i knihy a produkty z e-shopu malování podle čísel.
Mezinárodní den původního obyvatelstva
Mezinárodní den původního obyvatelstva se slaví 9. srpna. Vyhlásili ho v roce 1994 na půdě OSN. Tento den nám připomíná, že je potřeba chránit práva domorodých obyvatel a respektovat jejich způsob života.
Navíc se během něj připomínají úspěchy a přínosy, o které se zasloužili. A to především v ochraně životního prostředí, ale i v medicíně či kultuře. Valná hromada tento den ustanovila také jako platformu, kde se mohou domorodí obyvatelé a většinová společnost setkávat a vzájemně se obohacovat.
Existuje ještě původní obyvatelstvo?
Ano a není jich málo. Původní obyvatele máme většinou spojené především s indiány, které objevil Kryštof Kolumbus. Věděli jste ale, že toto přízvisko, které původním obyvatelům Ameriky dali Evropané, je vlastně jedna velká chyba? Kolumbus si totiž myslel, že doplul do Indie. A proto tamní obyvatelstvo označil za indiány. Označení se vžilo, avšak jde o souhrnné označení několika stovek rozdílných kmenů, kteří se liší jazykem, stylem života, tradicemi i místní příslušností.
Domorodci, to nejsou pouze američtí indiáni. V současnosti se původní obyvatelstvo vyskytuje v 70 zemích světa a celkem jich je okolo 300 milionů (cca 6 % světové populace). Kromě obou Amerik byste je našli také v Asii, Africe, Austrálii a Oceánii a samozřejmě i v Evropě.
Bohužel, jak postupuje globalizace a civilizace dobývá i méně přístupná místa, domorodé obyvatelstvo přichází o své domovy a místa, kde žili. Spousta z nich se navíc vzdává tradičního života a raději odchází do měst, kde je život mnohem snazší. Ti, co zůstávají, si však zaslouží ochranu a respekt. Jsou totiž nositelé vědomostí a kulturního bohatství, které by nemělo nikdy vyhasnout.
Inuité a Eskymáci
Inuité či Eskymáci žijí jen kousíček od nás. Našli byste je jak na Aljašce, v Kanadě a Grónsku, tak na Sibiři. Ale pozor – v Grónsku a v Kanadě nemají tito domorodci rádi, pokud je nazvete Eskymáky, preferují jméno Inuité. Na Aljašce a na Sibiři jim to ale nevadí, souhrnně se tak označují dva národy, Yupiky a Inupiaty.
Jelikož nikdy plně nepřijali křesťanství, stále udržují vlastní náboženství, které v sobě má prvky magie a šamanismu. Jsou to houževnatí lidé, kteří mají hluboký respekt k přírodě. Aktivně se podílejí na ochraně Severního ledového oceánu a Arktidy. Na jejich Valných shromážděních se řeší také rybolov a velrybaření. Staví se do role ochránců přírody, často proto přichází do křížku s korporacemi a podnikateli.
Záhady amerických indiánů
V roce 1492 Kryštof Kolumbus objevil Ameriku. Vylodil se na Bahamách a později také na Kubě. Setkal se tam s tamním obyvatelstvem, které označil za přátelské. Několik z nich vzal s sebou zpět do Evropy. A tak první indiáni vkročili na evropskou půdu 15. března v roce 1493, konkrétně v Barceloně. V tamním přístavu na místě vylodění dodnes stojí obrovitá Kolumbova socha.
Kde se ale indiáni v Americe v první řadě vzali? Badatelé se shodují v tom, že Severní a Jižní Amerika jsou úplně poslední světadíly, které byly osídlené. Indiáni do nich přišli během poslední doby ledové (cca před 20 000 lety), a to ze Sibiře. Oceán měl totiž podstatně nižší hladinu, a tzv. Paleoindiáni mohli přejít suchou nohou přes Beringovu šíji. Jak plynula tisíciletí, indiáni cestovali dál a dál na jih, především kvůli lovu zvířat a za lepšími podmínkami, až se dostali do Střední Ameriky a dál na jih.
Indiáni nebyli žádní necivilizovaní barbaři. Na obou kontinentech byste našli rozvinuté civilizace, které by se mírou pokroku daly měřit se starým Egyptem či středověkou Evropou. Bohužel se spousta z nich zhroutila ještě před příchodem Kolumba a evropských kolonizátorů. Kam se tyto civilizace poděly a co se s nimi stalo? To není docela jisté. Zřejmě šlo o dlouhodobý úpadek. Někteří odvážlivci však dávají jejich zánik do souvislosti s mimozemšťany.
Evropané byli chamtiví. Nejvíce je fascinoval mýtus o El Dorado. Ač šlo původně o přezdívku bájného indiánského panovníka, postupem času se tak začalo říkat městu, které mělo být plné zlatého prachu. Spousta objevitelů vážilo cestu až do hlubin Amazonie, aby El Dorado objevili. Díky tomu učinili hned několik úžasných zeměpisných objevů, avšak bájné město žádný z nich nenalezl. Kdo ví, možná na svého objevitele stále čeká.
Česká stopa v kmeni Maorů
Maoři jsou domorodé obyvatelstvo Nového Zélandu. Nejznámější jsou především díky rugby, tanci haka a originálnímu tetování. V zachování jejich kulturního dědictví mají velkou zásluhu také Češi, konkrétně malíř Gottfried Bohumír Lindauer. Ten se v roce 1874 dostal na Nový Zéland, kde chtěl kreslit portréty domorodců.
Maoři mu naprosto učarovali. Během krátkého období namaloval přes stovku portrétů, a ještě více studií různých částí těl. Zaměřoval se totiž na tradiční maorské tetování, tzv. moko. Jeho obrazy jsou považovány za poklady. Po příchodu misionářů totiž bylo moko zakázané, a tak se mnoho z tohoto umění ztratilo. Nedávno bylo jeho dílo k vidění v Plzni. Na výstavu dokonce dorazili i potomci některých z Maorů, které Bohumír maloval.
Domorodé obyvatelstvo, které žije mimo civilizaci
Kmeny a národy, o kterých jsme se doposud bavili, v podstatě žijí v civilizaci, nebo jsou s ní alespoň v kontaktu. Existují ale i národy, které jsou doposud nekontaktované, popř. chtějí zůstat mimo civilizovaný svět úmyslně a z vlastní vůle. V současnosti je takto dobrovolně izolovaných kmenů okolo 100. Většina z nich se nachází v Amazonském pralese.
Sentinelci jsou jedním takovým kmenem. Žijí v Severních Sentinelech v Indii. Všechny pokusy o kontakt násilím přerušili. V roce 2018 dokonce zabili misionáře Johna Allena Chaua, který se je snažil obrátit na křesťanskou víru. Indická vláda jejich izolaci respektuje a na ostrov, kde žijí, nepouští žádné další osoby.
Další velké skupiny mimo kontakt žijí v Západní Papue v Indonésii. Ke kontaktu dochází velmi ojediněle a pouze z jejich iniciativy. Novináři a lidé z našeho světa mají na jejich území zakázaný vstup, a to přímo tamní civilní vládou.
Domorodí obyvatelé, kteří žijí v Jižní Americe, takové štěstí nemají. Tamní zkorumpované vlády je často likvidují kvůli těžení zlata a odlesňování. Nejhůře se vede izolovaným kmenům v Brazílii, kde vládne Jair Bolsonaro. Ten proti původním obyvatelům zahájil osobní křížovou výpravu a redukuje jejich rezervace.
Domorodci ale nejsou ohroženi pouze bezohledností a kriminálními živly. Nebezpečí jsou pro ně také nemoci. Jelikož nemají žádnou imunitu vůči moderním chorobám, skončili by jako spousta jiných indiánů při kontaktu s evropskými dobyvateli. Ti podléhali docela banálním respiračním a jiným infekčním chorobám, a to v masovém měřítku.
Domorodé obyvatelstvo ve filmu
Patříte mezi fanoušky indiánek a rádi se podíváte na filmy s podobnou tematikou? Máme pro Vás tipy na zajímavé filmy, které si můžete během dlouhých letních večerů pustit.
- Na prvním místě doporučujeme Kouřové signály z roku 1998. Jde o vůbec první film, který režíroval americký indián. Příběh o rodině a přátelství vás určitě zaujme.
- Apocalypto z roku 2006 natočil a napsal Mel Gibson. Tento film vypráví o říši Mayů a jejím konci, který nikdo do dnešních dní uspokojivě nevysvětlil. Hlavním hrdinou je Jaguáří tlapa, který se snaží zachránit sebe i svou rodinu.
- Určitě jste v poslední době slyšeli o kontroverzi internátních škol v Kanadě, které sloužily pro asimilaci a převýchovu indiánských dětí. O tomto prostředí vypráví film Indian Horse z roku 2017.
Něco pro vášnivé čtenáře
Hledáte čtení na chalupu nebo na pláž? Pak musíte vyzkoušet následující knihy. Některé z nich jsou rovnou celé série o tisíci stranách, a tak budete mít celé léto bez obav co číst.
- Pavlína Brzáková napsala knihu Dědeček Oge. Tato kniha vznikla na základě dlouholeté práce autorky, která žila mezi původními obyvateli ruské tajgy na Sibiři. Příběh vypráví o posledním šamanovi kmene, dědečkovi Oge, a jeho životní cestě. Kniha je to rozhodně zajímavá a kontroverzní. V Rusku byla zakázaná, jelikož prý podrývá dobré mravy. Mnohem více však odkrývá necitelné jednání ruských úřadů vůči původním obyvatelům.
- Latinskoamerická trilogie od autora Louis de Bernieres (Válka o zadnici dona Emmanuela, Seňor Vivo a drogový baron, Nezvladatelné dítko kardinála Guzmána) Vás vezme do fiktivní jihoamerické republiky, kde žije původní obyvatelstvo po boku přistěhovalců z Evropy a Afriky a jejich potomků. Nahlédněte do tohoto barevného, krásného a krutého světa zároveň, ve kterém se vynoří spousta nepravděpodobných hrdinů.
- Viděli jste film Poslední mohykán? A věděli jste, že existuje i kniha? Nejen kniha, rovnou celá románová série. Napsal ji americký spisovatel James Fenimore Cooper v 19. století. Tato pentalogie se nazývá Příběhy Kožené punčochy, Poslední mohykán je její druhý díl. Série je považovaná za vůbec nejlepší romány s indiánskou tematikou všech dob.
Obrazy pro fanoušky indiánů
Jste fanoušci indiánů a dalších přírodních národů? Pokud Vás o nich baví číst, koukáte na filmy o nich a rádi byste se mezi ně třeba jednou i podívali, neměl by Vám doma chybět obraz s touto tematikou. Vyzdobte si jím třeba Váš obývací pokoj, pracovnu nebo ložnici.
V nabídce malování podle čísel jsme pro Vás připravili několik takových obrazů. Pokud Vás na domorodcích fascinuje to, jak jsou za jedno s přírodou, určitě se Vám bude líbit obraz Matka příroda. Vneste do své domácnosti harmonii a pohodu, kterou všichni zažíváme, když jsme sami v lese, civilizace je daleko a netrápí nás žádný stres ani povinnosti.
Na dalším obraze, Žena náčelnice, najdete dívku s tradiční čelenkou severoamerických indiánů. Ideální dekorace do domácnosti každého cestovatele, dobrodruha či fanouška indiánek.
Afrika je také plná krás. Z Afriky vlastně pocházíme všichni, takže v určitém slova smyslu jsou vlastně všichni původní obyvatelé Afriky.
