Voda je základem života. Všechny procesy, které se týkají vzniku a udržení života, vodu nezbytně potřebují. Je proto jen správné, když si její význam a důležitost připomínáme každoročně dne 22. března. Na tento den totiž připadá Světový den vody.
Nakládání s vodou
Žijeme v zemi, kde je vody dostatek. Někdy je sice pár dní, kdy hladiny řek a podzemních vod klesnou, a je třeba omezit její spotřebu, ale většinou je to jen o omezení luxusu jako nenapouštět bazén nebo nekropit zahradu.
V zásadě však u nás nedostatkem vody netrpíme. A je to dost vidět na způsobu, jak s ní zacházíme. Pro některé národy je nepředstavitelné, že se sprchujeme v pitné vodě, myjeme s ní podlahu, a dokonce s ní splachujeme toalety. Je jasné, že přebudovat vodovodní řád tak, aby se více používala i užitková voda, je finančně náročné, ale v konečném důsledku by to ušetřilo nemalé množství pitné vody.
Průměrný Čech denně spotřebuje 88,7 litru vody. A spotřeba vody meziročně stále roste. Doporučený pitný režim je alespoň 2 litry vody denně. Vidíte ten nepoměr, kolik pitné vody člověk spotřebuje oproti tomu, jak málo z toho je opravdu na pití?
Vodou by se mělo šetřit, a Světový den vody i na toto poukazuje. Vždyť více než desetina lidí na světě nemá dostatek kvalitní a čisté pitné vody!
Znečištění, globální oteplování a jiné problémy
Možná, že množství vody jako takové se na Zemi moc nemění. Problémem ale může být znečišťování životního prostředí a následná kontaminace pitné vody. Ta už pak pitná není.
Vzniká tak paradox, kdy si kupujeme balenou pitnou vodu, jelikož ta z kohoutku už se moc nedá pít, abychom pak plastové obaly odhodili do přírody. Často pak doputují až k vodním zdrojům a ejhle – pitné vody opět ubude.
Už dnes jsou vidět velké změny v úbytku vody jako v případě Aralského jezera, které už téměř zmizelo:
Vzpomeňme si na vodu alespoň jednou za rok
V běžném pracovním shonu si asi nenajdeme čas zastavit se a trochu se zamyslet nad něčím tak „obyčejným“, jako je voda. Pokud ale nezměníme své postoje a zvyky, budeme nad vodou brzy přemýšlet mnohem častěji a s většími obavami.
Co kdybychom se rozhodli zlepšit třeba jen jednu věc, která se vody týká? Například nemýt své auto jen tak, kde nás napadne, pomocí hadice a saponátů. Na myčce to zvládnete za pár korun a za pár minut a mnohem šetrněji k přírodě.
Místo plné vany bychom mohli začít upřednostňovat sprchu – to je celkem velký rozdíl ve spotřebě. A navíc je sprcha i zdravější.
Dokonce i u barev na bázi vody je nejlepší zlikvidovat pevnou látku místo toho, abyste všechno vylili do odpadu. Tekutá barva by se neměla vynášet na skládku nebo jen tak vylít do výlevky či záchoda. Pokud se barvy nechají zaschnout, zabraňuje to jejich prosakování do podzemních vod nebo řek. Nechejte zbytky barev z malování podle čísel v nádobě zaschnout a teprve pak je vyhoďte do odpadu.
Ještě lépe, když je pak vysypete z kelímku a ten dáte do plastů. Akrylové barvy z našeho e-shopu jsou totiž baleny v kelímcích z HDPE plastu, který lze poté znovu použít nebo recyklovat.
Před použitím vody k čištění palet, štětců, nádob a dalšího nářadí je nejprve otřete papírovým ručníkem a před likvidací je nechte oschnout. Díky tomu zůstane mycí voda déle čistá a méně barvy se dostane do odpadních vod.
Pár zajímavostí o vodě
- Led plave na vodě. Běžně se nad tím ani nezamyslíme, jelikož to v zimě běžně vidíme. Ale je to velmi ojedinělá vlastnost. Normálně totiž většina látek funguje tek, že se jejich pevné kusy potopí do jejich tekuté podoby. Třeba olovo nebo vosk – když je rozehřejete a hodíte do nich pevný kus, potopí se. Hustota vody je totiž vyšší, než je hustota ledu v poměru 12:11.
- Teplotní jojo efekt. Pokud ochlazujeme horkou vodu, zmenšuje svůj objem čili zvyšuje hustotu. To je celkem normální. Když se ale dostane teplota na 4 °C, začne svůj objem naopak zvětšovat a vlastně řídnout. Připravuje se na to, že se stane plovoucím ledem.
- Studená voda je těžší, než teplá. Vlastně tu potřetí zmiňujeme stejnou vlastnost vody. Jeden litr teplé vody je o něco lehčí než jeden litr studené vody. To platí až do oněch 4 °C, kdy se to obrátí. Pokud v létě plavete, víte, že na hladině je voda teplejší než o pár desítek centimetrů níže. Ale v zimě je to jinak. Když v zimě zamrzají rybníky, děje se postupně toto: voda na povrchu chladne, stává se hustější a klesá ke dnu. Jakmile dosáhne teploty 4 °C, začne ale stoupat. Na povrchu se dále ochlazuje, ale už neklesá. Nakonec klesne teplota na nulu a voda zmrzne na povrchu. A pod ledem je teplota 4 °C. Kdyby voda tuto vlastnost neměla, postupně by promrzla všechna až na dno a život na Zemi by neexistoval.
- Viskozita vody. Viskozita je míra odporu kapaliny proti pohybu vrstev kapaliny proti sobě. Med nebo sirup mají vysokou viskozitu, a tedy tečou pomalu. Pod vyšším tlakem se viskozita normálních kapalin zvyšuje, neboť molekuly jsou natlačeny blíže k sobě a při pohybu si více překážejí. Voda ne. Pokud je voda chladnější než 30 °C, viskozita jí klesá. Pod tlakem prostě teče rychleji.
- Množství vody na Zemi. Voda pokrývá asi 70 % zemského povrchu. V naprosté většině se jedná o slanou vodu. Sladká voda tvoří z celkového počtu jen 2,5 %. Z toho ale jen 10 % je v tekuté formě. Přes 90 % zásob sladké vody je totiž ve zmrzlé formě a nachází se v Antarktidě v ledovcích. 20 % ze světové nezamrzlé sladké vody se nachází v ruském jezeře Bajkal. Velká část tekuté vody je pro člověka nedostupná. Jen asi 0,003 % celkového množství vody na Zemi může být použito lidmi k pití.
V ZUTY den vody slavíme
Tedy ne, že bychom nějak opravdu oslavovali. Dort a svíčky nebudou. Zato nabízíme předlohy pro malování podle čísel milovníkům moří, jezer, řek a vody. Užijte si zábavu u malování obrázků s vodou.
